Nedávno se mě někdo zeptal „Co máš vlastně za sebou?“. Otázka je skvělá. Dotyčný však vůbec nemyslel, čím vším si člověk prošel a dokázal se z toho poučit. Co si člověk prožil, aby byl tam, kde je, a co zvládl. Natož jak si nastavil svůj osobní život. Měl na mysli „Co jde za Tebou vidět?“. V mém případě je toho docela dost, ale přesto. Není tohle problém dnešní doby?
K mnohému nás podvědomě nutí dnešní sociální sítě a marketingové trendy. Nemáte-li Instagram a Twitter, jste zvláštní. Nemáte-li Facebook, nebo ho intenzivně nepoužíváte k propagaci, jste … „prostě divný“. Tam, kde se starší generace jen pousměje a jakž takž pochopí, mladá vůbec netuší, co je to za člověka, když nemá Facebookový profil. Generace, která se téměř narodila s mobilem v ruce, si ani neumí představit, že i tito sociálněsíťoví dinosauři mohou mít více zkušeností a životní moudrosti než oni sami.
Zdaleka se to však netýká jen mladé generace. Generace o pár let starší dá zase na „věhlas“.
V dnešních dnech vnímáme jako vzory lidi, kteří dosáhli nějaká ocenění, lidí, kteří mají za sebou úspěšně vybudovanou firmu nebo minimálně vysoký post v jakémkoliv oboru. Což dává na první pohled samozřejmě smysl. Jsou to jediná „viditelná“ měřítka úspěchu. Často nám však ani nejde o to, o jaký obor se jedná a kdo jej hodnotí, jen vnímáme, že je uznávaný, „PRově“ dobře prodaný a má dobře nastavený osobní či firemní marketing. Úspěch prodeje a marketingu zaměňujeme za úspěch životní. Je však tohle skutečně TO, co od člověka, od něhož se chceme inspirovat, chceme?
A co když se někdo rozhodne jinak? Člověk se zdravým selským rozumem, který chodí do práce, nebo buduje své menší podnikání, jeho hlavním cílem je však spokojená rodina a to, že s nimi může trávit čas. Co s ním? Všimneme si ho jako vzoru k inspiraci? Samozřejmě, logicky, je menší šance, že na něj narazíme. Ale pokud už ano, bude mít pro nás hodnotu? Nebo jej přejdeme jako plebs, kterého je „všude spousta“, popírajíc, že právě těchto lidí začíná být jak šafránu.
Sociální sítě, PR, marketing, to vše je dnes pro byznys samozřejmě důležité a jen těžko se mu vyhneme (já při své profesi stratéga a marketéra se zaměřením na komunikaci určitě ne :D). Pokud však hodnotíme úspěch někoho jiného, nevnímejme pouze jeho úspěch v byznysu a na internetu. Ptejme se, jak žije, zda si dokázal splnit své životní sny, kam směřuje (zda-li to ví) a jak nakládá s největší investicí, kterou každý z nás má. Se svým časem. Se svým životem.
Nehodnoťme úspěch jen tím, co je vidět. Úspěch má i jiné podoby, a mnohdy cennější.
Snažme se o lidi zajímat trochu hlouběji. Po čem touží? Jak se skutečně cítí? Co mají za sebou a co by chtěli zažít? Ne vždy to je možné a ne vždy Vám tento „deep-talk“ lidé dovolí. Nejsou na takový přístup zvyklí. Jedině takto se však budeme inspirovat od těch, co nám osobně mají nejvíce co dát, a sami budeme inspirovat ty, kteří o to budou skutečně stát.
A nebo…
Jak mě kdysi už v dětství učil můj bratr …
„Možná je to všechno jinak. Co myslíš Ty?“ 🙂